Cestování do Grand Canyonu

Zajímavých míst pro cestování do Grand Canyonu je nespočet, nejvíce jich lze nalézt v okolí turisty nejvyhledávanější jižní oblasti South Rim, který tvoří jakési centrum národního parku, a také méně přeplněný North Rim na severu. Západ nabízí třeba Guano Point, z něhož se dají pořídit nádherné fotky. K vůbec nejfotografovanějším atrakcím světa pak patří Antelope Canyon.

Krásy národního parku obklopujícího Grand Canyon lze vidět z mnoha míst. Je možné absolvovat vyhlídkové lety helikoptérami, letadly startujícími z blízkého Tusayanu, nebo se třeba rozhlédnout z nejvyššího bodu parku, z Mount Hayden (2742 metrů nad mořem).

Jak se dostat do Grand Canyonu

Ke kaňonu se dá dopravit mnoha způsoby, my vám nyní doporučíme několik osvědčených cest, jak se dostat k jeho jižnímu okraji, odkud by správná cesta měla začít.

Velmi často návštěvníci doletí na velká letiště v Las Vegas nebo v Phoenixu a odtud jedou dále. V prvním případě to trvá pět hodin, z Las Vegas o půlhodinku méně. Mnohem rychleji to jde při použití menších arizonských letišť v Page nebo ve Flagstaffu. Existuje ovšem také Letiště Grand Canyon v Tusayanu vzdáleném pouhých 11 kilometrů od parku.

Jestliže míříte ke kaňonu z některého z velkoměst v okolních státech, pak například z Albuquerque přijedete za 7 hodin, z Los Angeles a Salt Lake City shodně za 8 hodin, z koloradského Denveru dokonce za 13 hodin.

Ubytování u Grand Canyonu

Spoustu možností k ubytování lze nalézt v Tusayanu vzdáleném jen několik kilometrů od South Rim. Nejkrásnější výhled poskytují ubytovací zařízení situovaná na okraje kaňonu, například turisty velmi oblíbený El Tovar Hotel, v němž bydlela spousta slavných osobností včetně Alberta Einsteina nebo prezidenta Theodora Roosevelta.

Pokud plánujete kromě Grand Canyonu také návštěvu některého z dalších nedalekých národních parků jako Arches, Monument Valley nebo Bryce Canyon, můžete najít útočiště ve městě Page v Arizoně.

Kdy jet do Grand Canyonu

Kdo se chce vyhnout těm největším tlačenicím a místo toho, aby viděl temeno hlavy někoho, kdo stojí před ním, se mohl kochat krajinou, měl by do kaňonu vyrazit buďto před desátou hodinou, nebo až odpoledne po druhé.

Co se týká ročního období, je třeba vzít v potaz, že v zimě mohou být méně schůdné a nebezpečné  části kaňonu uzavřené. V létě zase teplota v místech s tmavšími skalami vyšplhá i přes 40 stupňů. V polovině července také řeka Colorado někdy přinese záplavy.

Zajímavosti Grand Canyonu

O velkou část kaňonu se stará správa Grand Canyon National Park, ovšem spousta země zde patří také kmeni Hualapejů. Ti se snaží maximalizovat příjmy od turistů za každou cenu, a tak občas začlení do krajiny neobvyklý prvek. Naposledy to byl takzvaný „Skywalk“, tedy skleněný chodník, na němž se návštěvníci mohou při chůzi dívat pod nohy dolů na dno kaňonu.

V květnu 2013 přešel po laně z jedné strany na druhou bez jištění dobrodruh a kaskadér Nick Wallenda. Ač zkušený akrobat, měl s mohutnými poryvy větru co dělat. Cirkusová historie Wallendových předků se kdysi dávno začala psát na českém území a neskončila na dně kaňonu, takže televize, která pro případ pádu zpozdila přímý přenos o deset vteřin, nemusela vysílání přerušovat.

Další informace o Grand Canyonu

Jaké další informace máme k tomuto místu?

Lidé a historie Grand Canyonu

Původní obyvatelé Ameriky znali cestu na dno kaňonu, ale asi neměli moc důvodů chodit tam, když všude jinde mohli žít a lovit mnohem pohodlněji. S přistěhovanými Evropany je to jiné: jistě je zpočátku mezi fantasticky vybarvené skály nehnaly přírodovědecké pohnutky. Jednak si - pochopitelně - chtěli zkrátit cestu, a jednak doufali, že by mohli nalézt zlato. Velký kaňon spíše bral životy, než aby dával drahý kov.

Naštěstí se o něj začali zajímat praprůkopníci dnešního turistického "průmyslu", a také vědci. Oblast začala být navštěvována coby přírodní rarita. A roku 1919 byla vyhlášena národním parkem USA.

Příroda Grand Canyonu

I když se Grand Canyon na první pohled jeví jako mrtvá krajina - pozornost spíš upoutávají neživé dominanty - encyklopedie uvádějí, že zde žije na 80 druhů savců a více než tři stovky ptáků. Návštěvník zde uvidí sokola stěhovavého, kojota, jelena wapiti, rysa červeného (bobcata) či pelikána hnědého. U vody se dobře daří bobrům, leguánům a želvám. Okraje kaňonu vroubí lesy tvořené hlavně smrkem a douglaskou tisolistou. Směrem dolů a uvnitř kaňonu se flora mění, převažují rostlinné druhy nenáročné na vodu - kaktusy, sukulenty.

Velikost a podoba Grand Canyonu

Snad pro lepší pochopení velikosti Grand Canyonu: Představte si, že by někde u Karlových Varů začínalo údolí místy osm, jinde třicet kilometrů široké, kilometr a půl hluboké a až k Uherskému Hradišti dlouhé. Průrva kamenitá, srázná a divoká, že se nedá projet dolu a nahoru žádným vozem. Lze ji jen po okrajích objet nebo zdolat na lodi, protože samým dnem Grand Canyonu se žene řeka Colorado, která tu obří rýhu do zemského povrchu vyhloubila.

Ale nebyla to jen voda, vzniku Grand Canyonu napomohly všechny zemětvorné síly: usazování, sopečná činnost, metamorfózy, zlomy, vrásnění... A tak dnes kaňon může posloužit jako názorná pomůcka pro výuku geologie a k pochopení skladby a vytváření zemského povrchu.

• Délka: 446 kilometrů.
• Šířka: 6,4 až 29 kilometrů.
• Průměrná hloubka: 800 metrů.

Kde se najíst

V jižní oblasti kaňonů South Rim se u již výše zmíněného hotelu El Tovar nachází také historická restaruace El Tovar Restaurant, kde se můžete v klidu navečeřet a naobědvat. Místní specialistou je kachna s rýží. Dobrou chuť! 

Pokud chcete vyzkoušet pravou atmosféru „Americana“ v nějaké restauraci poblíž národního parku, tak zkuste zajet na 135 W. Route 66, Williams do „červeného havrana“ – Red Raven. Pochutnáte si zde za dobré peníze tak na rybě, steaku či polévce.

Máte rádi chuť trochu něco ostřejšího a peprnějšího na jazyku? Tak to se vydejte do 122 let starého salónu Pancho McGillicuddy's Southwestern Bar and Grill na 141 Railroad Ave., Williams. Po zdejších mexických specialitách se vám na talíři jen zapráší. Samozřejmě, že na menu nechybí ani tradiční burgery a steaky.